STUDIE TVRAROVÉHO A HMOTOVÉHO ŘEŠENÍ A ZÁKLADNÍCH TYPŮ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI

Z PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÝCH KOMPLETNÍCH STAVEBNÍCH SYSTÉMŮ

AUTOŘI: ING.ARCH.Z.HÖLZEL, AK.ARCH.P.KEIL, AK.ARCH.J.KEREL, ING.ARCH.J.ŠAFER

KONZULTACE: PROF.ING.ARCH.K.JANŮ,DrSc
(květen 1974)

STUDIE Gobuňko (28 MB)
GOBUŇKO GOBUŇKO
GOBUŇKO GOBUŇKO
Gobuňko a leporelo JOTRS

Prefabrikace a industrializace (tedy zjednodušeně předvýroba prvků průmyslovými metodami) stavebnictví a jejich zavádění do praxe byly od meziválečných let snem pokrokových architektů, zejména skupiny PAS (Jiří Štursa, Karel Janů, Jiří Voženílek). Karel Janů je vyzdvihoval i ve své knize z roku 1947. Ač bývá někdy označován za „otce paneláků", sám s panelovou technologii spokojený nebyl a snažil se najít alternativy.

Právě Janů v roce 1974 zprostředkoval mladým architektům Zdeňku Hölzelovi a Janu Kerelovi zakázku Ministerstvastavebnictví, která nesla oficiální název Studie dispozičního tvarového a hmotového řešení základních typůobčanské vybavenosti z průmyslově vyráběných kompletních stavebních systémů. Autoři výsledný elaborátpřejmenovali na Gobuňko. Se státní a vážně míněnou zakázkou se vypořádali invenčně, nezapřeli inspiracianglickým Archigramem ani znalost nejnovějších prací o roli médii Marshalla McLuhana. Zapojili vizeBuckminstera Fullera, realizace japonských metabolistů a dokonce DIY strategie, tehdy nově objevované„západními" postmodernisty. Pracovali se základní kovoplastickou buňkou, navrženou již dříve týmem KarlaJanů. Z ní sestavovali nejrůznější objekty odlišných typologii a předvedli je v širším urbanistickém kontextu. Jejich bezpochyby inovativní práce však na ministerstvu nebyla přijata s velkým nadšením. Snad že hravá kolážová forma mohla úředníkům připadat nevážná, třeba i mírně ironická. Karel Janů ze své pozice prosadil alespoň proplaceni zadané zakázky, praktické využití však Gobuňko nenašlo. Tápání kolem role prefabrikace a industrializace v době, kdy se její vnímáni (nejen) ze strany občanů zúžilo na uniformní paneláky, mohlo oprávněně vzbuzovat kritické i výsměšné reakce.

Leporelo JOTRS nakreslili Hölzel s Kerelem téměř o deset let později, v roce 1983. Podnětem byl další systém vynalezený Karlem Janů, který se skládal ze sloupu a desky 3 x 3 m. Stroj nazvaný JOTRS vyrábí stále dokola jen dva prvky - desku a sloup. Z nich se však dá postavit lavička, posed, hrobka i Berniniho kolonáda - veškeré archetypy i umělecká díla mohou v éře industrializace nahradit strojem JOTRS produkované desky a sloupy. Ve srovnání s dřívějším Gobuňkem se leporelo JOTRS jeví jako až neuvěřitelně ironický komentář k výrobě prefabrikovaných prvků v rámci státních podniků, kdy každý pokus o inovaci vyžaduje velké nasazení a je odmítán jako komplikace.

Doprovodný text k leporelu už příznačně nepsal „guru prefabrikace" Karel Janů (jehož jméno je nakresleno na stroji JOTRS), ale „guru postmoderny" Jiří Ševčík. Text byl určen pro katalog výstavy Prostor, architektura, výtvarné umění, která se měla v roce 1983 konat v Ostravě. Výstava nakonec nebyla povolena a katalog (který však minimálně v jednom kuse skutečně existuje) nebyl oficiálně nikdy vydán.

Tam, kde Janů obhajuje soustředění se na další rozvoj prefabrikovaných stavebních systémů, Ševčík komentuje slepou uličku, ve které se tyto systémy v 80. letech ocitly: „Bezobsažnost je nezbytná, aby z někdejších modernistických cílů se mohly stát prostředky, s nimiž je možné znovu hrát svobodnou hru, přemisťovat je, aby zase nabyly smyslu."


Zdeněk Hölzel dodává:

1) GOBUŇKO

je publikace, kterou jsme si chtěli splnit naší touhu vydat knihu, dobrou jako Archigram. Vznikla na základě toho, že prof. Janů (ten, který se po válce stal Generálním ředitele stavebních závodů a zničil všechny malé stavební firmy a prosazoval zprůmyslnění staveb). Na wikipedii chybí jeho zásadní kniha Socialistické budování napsaná za války, vydaná a realizovaná po ní. Mám ji a nemohu najít.
Janů vyvinul na škole 1962-1972 nový prefabrikovaný systém krabiček z vlnitého plechu, který měl být levný, rychlý a vyřešit problémy stavění. Na výstavě Úspěchů hospodářství v Moskvě z těchto buněk sestavil pavilon. Projektoval ho J. Šafer, já jsem byl tou dobou na vojně. Po návratu z vojny si Janů prostřednictvím Ministerstva stavebnictví objednal u nás "Studii Občanské vybavenosti z průmyslově vyráběných stavebních systémů". Já se vrátil z vojny plný načtených knih a v diskusích a kreslení se nám ukázalo, že z těch buněk je možné postavit všechno - od kanceláří, národních výborů přes prodejny a školy... Že tedy vařeší vše. Já jsem to vybavoval těmi odkazy na Archigram (měl jsem jejich Knihu) a na McLuhana, kterého nám představil Petr Vaďura. Postupně nám to připadalo jako Sověty a Elektřina neboli GOELRO a přišli jsme na název GOBUŃKO. Všechy ty ukázky občanské výstavby jsme stylově z formátu A3 zmenšili na A4 a svázali, s obálkou od švagrové Elišky a předsádkami Standy Holého, kde se na svět snáší ty buňky. Odevzdali jsme 05/1974 ministerstvu, to odmítlo zaplatit, ale Janů jim vysvětlil, že to je přesně co si objednali. To tedy je GOBUŇKO. Má 200 stránek. Jeden výtisk si vzala Národní Galerie.

2) KATALOG
Janů nezahálel. Objednal si u nás s Honzou (Šafer emigroval do Anglie a Keil šel jinam) tištěný katalog Ocelové prostorové jednotky, kde jsou technicky popsané, fotky modelů a trochu i textu a obrázků z Gobuňka. Graficky to provedla Lenka a vytiskli profesionálové v poměrně velkém nákladu v roce 1976 formát 20x20cm. To není Gobuňko, to je Katalog.

3) DESKY A SLOUP
Janů stále nezahálel a po Buňkách vymyslel nový stavební systém desku 3x3m s dutým sloupem uprostřed (kanalizace), ze kterého by se stavělo zase všechno. Systém šachovnice - mezi desky se sloupem se vkládaly desky bez sloupů, tedy sloupy byly 6x6m. Nás s Honzou pověřil (asi 1976) abychom z toho vyskládali byty. bylo to blbý a uprostřed místností vycházel sloup.
Janůovi jsme to předvedli a ten že ten sloup je tam blbej, my na to, že se dá použít jako věšák. Cháchá a tím to skončilo, slepá ulička. A nám spadly šupiny z vočí.

4) JOTRS
V roce 1983 se chystala výstava architektů a výtvarníků v ÚMCH na Petřinách a my jsme si s Honzou vzpomněli na ten systém desek a sloupů a během odpoledne jsme nakreslili leporelo. Název byl JOTRS - obráceně STROJ, který jsme enkryptovali do té tabulky, co se čte odevšad stejně (ale nepovedlo se nám to). Tím jsme se těch receptů na vyřešení problémů lidstva zbavili. Výstava, myslím, trvala jeden den.
Myslím, že jsem to s tím Gobuňkem dostatečně vysvětlil.


Gobuňko Gobuňko
Gobuňko Gobuňko
Gobuňko Gobuňko
Gobuňko (VÝŇATEK Z POSUDKU PATENTNÍHO ÚŘADU): JSME FASCINOVÁNI A JESTLI
NĚKDO ŘÍKÁ, ŽE FASCINOVÁN NENÍ, TAK BUĎ SPROSTĚ LŽE, NEBO JE GENIÁLNÍ.
O CO JDE: -- KAŽDÝ, NEBO LÉPE ŘEČENO, VĚTŠINA Z NÁS (Z VÁS)
- VIDĚLA KOMBAJN. POPIŠME HO: JEDE STROJ, SEKÁ OBILÍ, KTERÉ, MIZÍ V JEHO
ÚTROBÁCH, V NEPOCHOPITELNÉM MECHANISMU A VYPADÁVÁ CHLÉB. U
AMERICKÝCH STROJŮ JE TO CHLÉB S MÁSLEM, U KANADSKÝCH SE ŠPEKEM,
ŠPANĚLÉ JAK NÁM SDĚLIL KULTURNÍ PŘIDĚLENEC (ŘÍKÁME MU LOPEZ)
-- S MEDEM. MADAŘI, AČKOLIV JSOU JINAK TECHNOLOGICKY ZAOSTALÍ, UVAŽUJÍ
O PAPRIKOVÁNÍ KAŽDÉHO PATÉHO KRAJÍCE. ZPRÁVY ZE SKOTSKA
NEMÁME. CHCEME-LI CELOU ATMOSFÉRU VYJÁDŘIT VE SVĚTLE, KTERÉ
BY ZARUČILO, ŽE POCHOPÍTE, O CO V NÁSLEDUJÍCÍ MYŠLENCE JDE. JEST
ZÁHODNO, ZVOLIT, DALŠÍ PŘÍKLAD STEJNĚ NALÉHAVÝ A VŠEOBECNĚ ZNÁMÝ.
TÍMTO PŘÍKLADEM JEST (VĚTŠINA TOMU NEBUDE VEŘIT) - LOKOMOTIVA
VÁŽÍ DLE LITERATURY 157 TUN. A UVEZE VLAK O HMOTNOSTI
2000 TUN. NEZNÁTE-LI PRINCIP, OPAKUJEME, ŽE JEDEN, ČLOVĚK
VOLNÝM ROZMACHEM HÁZÍ DO JIŽ PŘIPRAVENÉHO A ROZŽHAVENÉHO ÚSTROBÍ UHLÍ
S SEBOU VEZENÉ. TOŤ STROJ!! JAKÉ JE, ALE NAŠE PŘEKVAPENÍ, KDYŽ SE
PODÍVAME, JAK JSOU UŠMUDLANÍ, UDŘENÍ, UCACHTANÍ TI, KTEŘÍ VLASTNĚ
VYTVÁŘÍ TY HODNOTY, KTERÉ NIKDO NESEŽERE ANI SE S NIMI NEDOPRAVUJE,
KTERÉ JSOU ALE TRVALÉHO RÁZU A BUDOU V BUDOUCNU VYKOPÁNY.
STAVĚNÍ CHYBI STROJ. UNIVERSALNÍ, ŘEŠÍCÍ VŠECHNY PROBLÉMY. ZDE
HO LIDSTVU PŘEDKLÁDAJÍ -- ZDENĚK HÖLZEL & JAN KEREL

*) PŘEDBĚŽNÁ CENA STROJE DLE P.Z.O. OMNIPOL JE 287000,- DEVÍZOVÝCH
KČS (PO PŘECENĚNÍ)
  << Zpět / Previous